Rozhovor s Hanou Hnátovou

Správce webu | 25.12.2017

0 komentář

Rozhovor

Paní Hana Hnátová se narodila v roce 1924 a je jednou z těch, kdo na vlastní kůži poznali hrůzy holokaustu a koncentračních táborů. Jako osmnáctiletá byla se svou rodinou transportována do židovského ghetta v Terezíně, odtud do koncentračního tábora v Osvětimi, jako zázrakem přežila transport smrti do Madhausenu… 

Rozhovor s Hanou Hnátovou

Celý život se snažila zapomenout. Po smrti svého bratra, světoznámého spisovatele Arnošta Lustiga, se však rozhodla na něj navázat a o tom, co prožili, dále vyprávět novým generacím. Přesto – a nebo právě proto - umí tato obdivuhodná žena vychutnávat hlavně vše hezké, co jí život nabízí.

Jak vzpomínáte na své dětství?

Vyrůstala jsem v Libni na Palmovce, tatínek měl obchod s textilním a střižním zbožím a přál si, aby rodina byla blízko jeho pracoviště. Na Palmovce se stavěl nový plynojem, podél jehož schodů byl mramorový žlab, který nám sloužil jako klouzačka, a tam jsme byli raději než na hřišti. Kluci skákali z libeňského mostu do Vltavy, ale když se to dozvěděl tatínek, moc se rozzlobil. U nás vychovávala nejvíc maminka, tatínek byl spíš benevolentní, ale tentokrát zasáhl i tatínek. V zimě jsme bruslili na hřišti Meteor, měli jsme brusle, které se kličkou připevnily k dobrým botám. Takže to bruslení nebylo tak pěkné, jako je teď.

Dnes jsou na trhu hýbající se, mluvící, zpívající… hračky v nepřeberném množství. Jak vypadaly hračky, když jste byla malá?

Naše hračky byly velice pěkné. Ve čtyřech letech jsem dostala velkého „plaváčka“ – v porovnání se mnou poměrně velkou panenku, které jsem dala jméno Evelína. Šatičky mi na ni šila maminka a stala se mou nejoblíbenější hračkou. Bratr Arnošt měl autíčka, která byla plechová a docela neforemná. Také si rád hrál s dřevěnými vláčky, ale nejraději chodil s libeňskými kluky po různých zákoutích. S dětmi jsme hráli Dámu, Člověče, nezlob se a tatínek s Arnoštem karty.

Váš bratr Arnošt Lustig je autorem mnoha děl s tématem holokaustu. Vy jste o tom dřív mluvit nechtěla, na besedy jste začala jezdit až po jeho smrti. Co bylo tím prvotním impulzem, že jste se odhodlala? Dokázala jste o tom dřív mluvit alespoň s ním?

V libeňském Divadle pod Palmovkou zdramatizovali Arnoštovu knihu Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a došlo k tomu, že organizace Devět bran chtěla hru předvést v nákladním vlaku, tak jak to bylo, když Židé museli nastoupit do transportu do Osvětimi. Odmítla jsem, přišla jsem tam o tatínka a Osvětim už jsem nikdy nechtěla vidět. Po Arnoštově smrti mi organizátoři řekli, že je to má povinnost. Nejela jsem „dobytčákem“ jako Arnoštovi vnuci, ale rychlíkem s dcerou. Když jsem v Osvětimi vystoupila, byla jsem tak otřesena, že jsem nemohla ani mluvit. Vlastně nikdy jsem o tom nemohla mluvit, ani s maminkou a ani s Arnoštem. Co se dělo za války, mým dětem pověděla maminka. Arnošt o tom vyprávěl ve svých knížkách. Po smrti bratra jsem se rozhodla, že navážu na to, co dělal, a budu dál vyprávět o tom, co jsme prožili.

Nikdo z nás si nedokáže ani představit, co vše jste zažila a čím jste si prošla. Jak prožíváte besedy, při nichž se vracíte do hrůz koncentračních táborů 2. světové války?

Před nedávnem jsem byla na besedě v Klatovech, kde už jsem byla před dvěma roky, a přáli si, abych vyprávěla i další třídě. Těšila jsem se tam… Také si vzpomínám, že jsme v Klatovech stavěli, když jsme jeli transportem smrti do Madhausenu.

Jak tyto besedy prožívají děti, kterým vše vyprávíte?

Učitelé děti připraví na každou přednášku a ony tak v hrubých rysech vědí, jak byla válka strašná a že skupina československých občanů podléhala zákonům, které je vyřadili z běžné společnosti. A řekla bych, že poslouchají pozorně. Odráží se to v otázkách, které kladou po skončení besedy, chtějí se dozvědět podrobnosti.

Blíží se Vánoce, mohla byste našim čtenářům přiblížit, jak jste s rodinou prožívali Vánoce a Štědrý den v době vašeho mládí?

Tatínek byl moderní Pražák, ale maminka pocházela ze severní Moravy a byla velice zbožná. Nebylo myslitelné, že bychom Vánoce slavili s rybí polévkou, kaprem a bramborovým salátem. Arnošt si takové Vánoce moc přál a jednou přinesl malý stromeček, ale maminka ho poslala jej vrátit. My jsme slavili Chanuku, která se slaví v podobném období jako Vánoce.

Co pro vás znamenají Vánoce nyní?

Teď je ráda slavím. Jsem každoročně zvaná do rodiny své dcery a tam Vánoce prožívám tak, jak se prožívat mají.

Co byste popřála našim čtenářům?

Přála bych jim, aby mohli žít v klidu a míru. A hlavně děti aby nemusely sdílet obavy svých rodičů ze situace, která ve světe je.

Foto: archiv Hany Hnátové

tn_obrazek_2284.jpg

S bratrem Arnoštem a tatínkem

S bratrem Arnoštem a maminkou

S bratrem Arnoštem

S bratrem Arnoštem

tn_obrazek_2279.jpg

Diskuze
Rozhovor s Hanou Hnátovou

V diskuzi je 0 komentář. Poslední příspěvek

Vstoupit do diskuze


Co je portál vseohrackach.cz?

Pro nejmenší

Mravenečkův tablet s básničkou Polámal se mraveneček

Správce webu | 06.10.2020

Mravenečkův tablet s básničkou Polámal se mraveneček

Dotykový tablet, se kterým se děti naučí barvy, říkanky o zvířátkách z louky a poslechnou si známou básničku Polámal se mraveneček. Tablet rozvíjí u dětí slovní zásobu, představivost a logické myšlení. Zdokonaluje jemnou motoriku, rozvíjí zrak a sluch aktivním zapojením do hry.

Zajímavosti

Pro většinu zvířátek je zima v lese nejtěžším obdobím v roce

Správce webu | 02.01.2021

Pro většinu zvířátek je zima v lese nejtěžším obdobím v roce

Zima je pro přírodu čas odpočinku, zastavení a klidu. Listnaté stromy a keře jsou bez listů, ale na jejich větvích se připravují pupeny, které s prvním teplem a sluníčkem na jaře vypučí v listy a květy.

Vánoce

Vybíráme vánoční stromeček

27.11.2020

Vybíráme vánoční stromeček

Vánoční stromeček patří mezi nejvýznamnější symboly Vánoc. Každý rok se stává tou nejkrásnější ozdobou celého našeho bytu. Bez vánočního stromu si snad nikdo neumí představit ty pravé Vánoce.

Velikonoce

Květná neděle je optimistická, ve znamení vstupu s otevřenou cestou

Správce webu | 05.04.2020

Květná neděle je optimistická, ve znamení vstupu s otevřenou cestou

Začíná svatý týden, tj. poslední týden před Velikonocemi, ve kterém si nejvíce připomínáme, co všechno se stalo před Ježíšovým vzkříšením.
 

Jaro

Pálení čarodějnic se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května

Správce webu | 29.04.2020

Pálení čarodějnic se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května

Pálení čarodějnic (také Noc čarodějnic, Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine) se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května.
 

Léto

Naučte děti, jak se v lese správně chovat...

Správce webu | 22.05.2019

Naučte děti, jak se v lese správně chovat...

Zaposlouchali jste se někdy do ticha lesa? Nádhera, viďte? Nezapomeňte, že les patří především rostlinám a živočichům, kteří zde žijí a rostou, my jsme zde pouze na návštěvě.

Podzim

Přineste si z podzimní procházky barevné listy...

Správce webu | 16.10.2020

Přineste si z podzimní procházky barevné listy...

Přineste si z podzimní procházky barevné listy, kaštany, žaludy, šípky a pusťte se spolu s dětmi do tvoření dekorací.


© 2021, TEDDIES s. r. o. – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑