Mláďata v lese

Typickým zvířetem našich lesů je srnec obecný. Mláďátka se rodí v období května až června. Srnčata tiše leží v trávě a nijak nereagují na okolí, nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. Což je nejlepší ochranou před predátory i pro mláďátka zajíců, která se rodí už v březnu. Prvních 10 dní také nevydávají pach, sedí na místě a nereagují na okolí.

Již od března můžete potkat selátka prasete divokého. Bachyně dokáže svá mláďata urputně bránit, a to i před člověkem, pokud cítí, že by selata mohla být ohrožena. Vyvarujte se míst, která jsou zarostlá hustou vegetací či vysokými polními plodinami, právě tam se bachyně o své mladé stará. K napadení člověka dochází jen v některých případech, ale i fingovaný útok či zastrašování od bachyně vás může pěkně vyděsit. Pokud k takové situaci dojde, za sledování bachyně a jejích reakcí ustupte zpět do bezpečného prostoru a „její území“ obejděte velkým obloukem.

V poslední době jsou v našich lesích stále častěji viděni stáda muflonů. Mladým samečkům začínají růst charakteristické zahnuté rohy, které v prvním roce života dosahují délky 10 cm a v každém dalším roce se prodlužují o dalších 10-15 cm.

V dubnu se rodí ve vyhrabané noře mláďátka lišky. Noru poprvé opustí až po 3-4 měsících. Zpočátku se drží v blízkosti nory, začínají zkoumat svět a hrají si.

Veverky, ježci a kuny rodí a vychovávají svá mláďátka v hnízdě. Pokud najdete malá, ještě nevidomá, pištící či vřeštící mláďata mimo hnízdo, potřebují vaši pomoc. Jejich hnízdo bylo totiž pravděpodobně zničeno. Pokud ale na zahradě najdete hnízdo s mláďaty, platí to, co u ostatních zvířátek v přírodě – NESAHAT.

Co tedy dělat, když najdeme „opuštěné“ mládě?

Pokud najdete „opuštěné“ mládě na louče či v blízkosti lesa, nechte jej na původním místě a co nejdříve se vzdalte, abyste nezanechali pachovou stopu v blízkosti mláděte. Nebojte, mládě není opuštěné, matka je určitě někde v blízkosti. Pokud byste se mláďátka dotkli, mohli byste jej odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Většina, zhruba 98 % mláďat nalezených v přírodě není vypadlých z hnízda ani opuštěných, mají poblíž své rodiče, kteří je dokrmují každé zvlášť, a jedná se o zcela normální proces osamostatňování mláďat. Nejlepší, co můžete udělat, je tedy jít pryč a nechat mláďata v klidu se svými rodiči.

Najdete-li ale mládě na chodníku, silnici, staveništi či zahradě s volně pobíhajícími psy, je situace jiná. Hrozí mu totiž, že ho může něco přejet, zašlápnout nebo sežrat. Není-li mládě poraněné, opatrně jej vezměte, např. za pomoci dřívka, rukavic nebo části oblečení, není-li zbytí, tak do ruky (ptáci mají špatný čich, takže se nemusíte bát, že jej po vašem dotyku rodiče opustí; pozor ale na mláďata zajíců, ti mají čich naopak moc dobře vyvinutý a opuštění mláděte hrozí) a posaďte ho na větvičku nejbližšího stromu, keře, vyšší zídku, do vysoké trávy či houští (max. 40 m od místa nálezu). Pokud je mládě zraněné, volejte nejbližší záchrannou stanici, kde s vámi konkrétní případ prodiskutují a vyřeší další postup.