Velikonoční svátky

Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista.

Jméno Velikonoc je odvozeno od Velké noci (noc, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých). Patří k základním křesťanským pohyblivým svátkům. Ostatní pohyblivé svátky se odvozují vždy od data Velikonoční neděle. Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti, a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk. Proto se Velikonoční neděle slaví vždy v neděli po prvním jarním úplňku.

Vlastním svátečním velikonočním dnům předchází šest postních týdnů a každá ze šesti nedělí má své jméno podle dříve udržovaných specifických rituálů příchodu jara: Pučálka, Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a poslední Květná neděle.

Také jednotlivé dny svatého (pašijového) týdne mají svá pojmenování. V tomto týdnu si křesťané připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí (Vzkříšení).