Štědrovečerní stůl

Podle tradice musí být stůl vždy slavnostně upraven.

Pod ubrus se dávalo trochu obilí z poslední sklizně, nebo se doprostřed stolu dával dožínkový věnec, do kterého se ukládaly mísy s jídlem.
Pod talíře se dávaly mince nebo šupiny z vánočního kapra, aby se v rodině držely peníze. Někde bylo zvykem položit na stůl ošatku se všemi plodinami, které dala zahrada a pole, proto, aby i v následujícím roce byla dobrá úroda.
Pod štědrovečerním stolem ležely dvě překřížené sekery, které měly chránit proti nemocem a úrazům.
Stůl se také ovazoval řetězem, aby všichni zůstali v příštím roce pospolu.

U štědrovečerního stolu sedí sudý počet stolovníků. V případě lichého počtu by se do domu vloudilo neštěstí. Také se často prostírá o jeden talíř navíc, toto místo je určené pro náhodného hosta, pocestného, anebo je vzpomínkou na ty, kteří nás opustili.

Od štědrovečerní večeře se nesmí vstát, i kdyby někdo zvonil či bouchal na dveře. Tomu, kdo od večeře vstane, se předpovídá smrt.

Podle tradice se má připravovat devět chodů. Na stole měly být všechny plodiny, které se během roku urodily. Večeře začínala například krajíčkem chleba s česnekem nebo bylinkami. Následovala hustá polévka, nejčastěji hrachová či čočková, jídla z hub – hubník nebo kuba, hustá kaše – jáhlová, hrachová a na závěr různě namáčené a vařené sušené ovoce.

Dnes se většinou při štědrovečerní večeři podává rybí polévka, bramborový salát a řízek či smažený kapr.