Rozhovor s Lindou Finkovou

Jak jste prožila dětství? Byla jste spíše princeznou, nebo jste měla blíže ke klukům?

Byla jsem jasná klukanda a bydlela jsem s babičkou a dědou na vesnici. Nic lepšího mě nemohlo potkat!

Zůstaly vám na dětství nějaké hmatatelné vzpomínky?

Pár věcí po babičce a dědečkovi, jejich milostné dopisy, které jsem se doteď neodvážila otevřít, a plyšák – pejsek. Je celý ohmataný, olysalý a má novou přišitou nožičku.

Vaši dceru Viktorii a syna Matyáše dělí 10 let. Jak se Viktorka vypořádala s příchodem bratříčka do rodiny?

Moc se na něj těšila a myslím, že nežárlila, až na pár chvilek. To spíš teď si dávají čočku…

Byla tou pravou chůvičkou? Vyhráli si spolu, měli nějaké oblíbené hry?

Viki moc chůva není. Sotva odejdu, už se ti dva řežou, a to dodnes. Mates ji taky nenechá na pokoji, a tak je tu někdy husto. Ale samozřejmě se milují a mastí spolu karty, hry na „plejsťáku“, anebo jezdí na kole.

Co Matyáš a hračky? S čím si nejraději hraje?

Auta, Lego, karty, míč… Taky hry na konzolách.

Z Viktorky už je slečna, má nějaké sny do budoucna?

Pokud vím, tak mě ubezpečila, že nebude dělat nic jako její rodiče – myslím tím povolání. Jinak ví, jak bude vypadat její dům (modernější než náš), jak bude mít uklizeno (víc než já) a jak to bude mít zařízené (mnohem líp než já).

Jste přísná na své děti?

Vůbec. Jsem laskavá maminka, ale zase když cítím, že už to přesahuje míru, ty řeči, pohledy a odsekávání, to se zase nedám.

A na vaše studenty?

Taky jsem hodná. Tam mě nikdo nezlobí, Pražská konzervatoř je výběrová škola a děti o studium zpěvu stojí.

Jak jste si užili letošní prázdniny?

To vedro? Maximálně!. Doma u bazénu. Měla jsem skoro pořád volno.

Skončily prázdniny a školákům začaly povinnosti. Jak je to se školou u vás doma?

Chci, aby se děti dobře učily, a tím pádem jednou měly lepší možnost si vybrat hezké povolání.

Jste hodně aktivní ženou, učíte na konzervatoři, hrajete v muzikálech, staráte se o domácnost, zbývá vám někdy čas i na sebe?

Já čas na sebe téměř nepotřebuju. Nic mi není a s ničím nemám problém. Stačí mi jen spánek a čas trávený s rodinou a fajn kamarády.

Foto: Janusz Konieczny