Proč jsou pro děti pohádky důležité?

Některé pohádky chtějí slyšet opakovaně snad každý den. A velmi hlídají, jestli je každé slovo řečeno přesně tak, jak má být. I my dospělí se rádi vracíme k pohádkám z dětství a nostalgicky vzpomínáme na příjemné chvíle, kdy nám maminka, tatínek, babička či dědeček předčítali pohádky.

• Pohádka má v životě dítěte velký význam. Poslech pohádek rozvíjí dětské vnímání, fantazii a empatii dítěte. Díky tomu se obohacuje slovní zásoba, kreativita a sociální dovednosti dítěte. Každá pohádka má v sobě ukrytý význam. Děti se přirozeně dozvídají, že ve světě jsou neustále pospolu dobré a zlé síly, láska a nenávist, pravda a lež. A zlo je nakonec vždy po zásluze potrestáno.
• Pohádka je obrazem života. V dospělosti nám pohádky připadají děsivější, než když jsme byli malí. Ano, pohádky nevyprávějí o ráji na zemi, děje se v nich ale vše, co život přináší. Lidé chudnou, stonají, umírají, také žárlí, kradou a jinak selhávají, a na druhé straně si také pomáhají a milují se. Nakonec bývají pohádky optimistické a mají jasné poselství, odpovídající lidovým příslovím. Odkud všichni známe: Bez práce, nejsou koláče. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá…?
• Pro děti je důležité, že se pasáže o zlu nevynechávají, i když v nich občas vyvolávají pocity úzkosti, ale jen tak může vyniknout dobro. Proto by měli malé děti číst pohádky se svými rodiči či prarodiči, prostě s někým, u koho se cítí v bezpečí. S dítkem si o situaci povídejte, jak se cítí, co si o tom myslí, jak by se zachovalo…
• Vyprávějte, čtěte. S vypravováním pohádek dětem můžete začít brzy. Dítěti stačí poslouchat melodii vašeho hlasu a tím vnímá i naladění pohádky. Samo dítko o pohádky obvykle začne jevit zájem až někdy mezi třetím a čtvrtým rokem věku.
• U většiny dětí se čtením pohádek podporuje schopnost naslouchat, zůstat v klidu, koncentrace a trpělivost, což je velmi důležité při jejich pozdějším nástupu školní docházky. Děti se učí mít vztah ke knihám, školáci, kteří se se čtením seznámili už v předškolním věku, nemají z knih a čtení samotného takový strach.
• Čtená, nebo zfilmovaná pohádka? V poslouchané pohádce je důležité zejména to, že různé jevy, a to třeba i ty negativního rázu, jsou zakryty symboly. Děti si postavy přestavují v takové podobě, která je pro ně zvládnutelná a není natolik strašidelná, jako tomu může být v případě zfilmovaného nebo hraného příběhu. U zfilmované pohádky se symbolická rovina příběhu přesouvá více do reality a pohádka tak ztrácí svůj ochranný plášť těchto symbolů, a tím do jisté míry i své kouzlo. Dítě pasivně přijímá informace a nemusí je dále zpracovávat.