Archiv pro 'Zprávy a zajímavosti'

V Lipsku předvedli originální hru. Kuličku v ní ovládáte myšlenkami

Publikováno 15. Říj, 2010 : pavel.

0

Veletrh hraček v saském Lipsku ukázal celou řadu novinek. Velkým tahákem akce, která je největší svého druhu ve střední Evropě, byla hra využívající mozkovou činnost hráče. Lego mimo jiné představilo sérii deskových her. 

Hru Mind Flex, loňský americký vánoční hit, uvádí na německý trh hračkářský gigant Mattel. Je originální v tom, že využívá mozkové vlny. Hráč tak díky speciálnímu přístroji, jenž snímá jeho mozkovou činnost, vlastně mentálně pohání malou kuličku, kterou dostává přes různé překážky.

“Nic obdobného zatím na trhu není. Člověk si na čelo a uši umístí speciální senzor fungující podobně jako lékařské přístroje snímající mozkové vlny a podle koncentrace zvětšuje tah malého fénu, který drží ve vzduchu kuličku.”

“Ta má na hracím pultu různé překážky, které musí zdolat. Hrát se může na čas, možné jsou i různé varianty rozmístění překážek,” uvedl Fabian Stern, manažer německé pobočky Mattelu. Hru Mind Flex pořídíte za 99 eur (necelých 2 500 korun).

Lego láká na deskové hry

Jste-li příznivci poněkud klasičtějších her, oceníte novinky, s nimiž přišlo Lego. Loni začalo se sérií deskových her, které je potřeba nejdřív složit, pak se však promění v nefalšovanou stolní hru.

V Česku jsou sice zatím k mání některé z deseti loňských modelů, u sousedů v Německu už mají osm dalších novinek. Největší zájem byl o hru vycházející z příběhu o populárním čaroději Harry Potterovi. Novinka přijde na 34,99 eur.

“Harry Pottera každý zná. Hra je hodně pohyblivá a variabilní, má v sobě spoustu tajemství. Návštěvníci si ji hned oblíbili,” líčí Eric Wagner, který novinky her Lego v Lipsku představoval. 

Novinkami nešetří ani další firmy. Ravensburger přišel s audiotužkou Tiptoi. Umí číst informace ze speciálních knih, které slouží buď jako hry, nebo jednoduché pomůcky pro zvládnutí počtů nebo základů angličtiny. Svou populární hru Labyrint zase připravila v nové verzi s podtitulem podle filmového hitu Avatar a využívá v ní 3D brýle.

Zajímavostmi hýří i hračkářské firmy nabízející hry a hračky ze dřeva. Hned několik novinek pro nejmenší představila Haba – ozvučené díly do dřevěných stavebnic či jednoduchou zábavnou hru s gumovými vajíčky, které musí hráči udržet a navíc se s nimi pohybovat.

Švýcarské Cuboro, specialista na dřevěné kuličkodráhy, přišlo například s “katapultem”, který vrací kuličky po sestavené dráze zpět nebo s minitrampolínou umožňující kuličce po dopadu další odraz do dráhy.

Zdroj:  www.idnes.cz

Sdílet článek/Uložit článek

Přečíst celý článek

Fatra zatím nebude obnovovat výrobu nafukovacích hraček

Publikováno 21. Zář, 2010 : pavel.

0

Společnost Fatra z Napajedel na Zlínsku, která patří k největším tuzemským producentům plastových výrobků, upustila od záměru obnovit výrobu nafukovacích hraček. S obchodními partnery o tom nakonec intenzivně nejednala, řekl dnes ČTK segmentový vedoucí prodeje Fatry Tomáš Dočkal. Hračky, které se v podniku přestaly vyrábět v 90. letech minulého století, pro podnik 20 let navrhovala designérka Libuše Niklová (1934 až 1981). 

Letos v březnu podnik ohlásil, že v návaznosti na výstavu nafukovacích hraček Niklové, která se tehdy konala v Domě umění ve Zlíně a poté se přesunula do Prahy, vyrobí jejich limitovanou edici, která bude volně v prodeji. Na nápad jej podle Dočkala přivedly kladné ohlasy obchodních partnerů i široké veřejnosti.

“Vyrobily jsem limitovanou edici pro výstavu, některé kusy slouží i jako upomínkové předměty. Od obnovení výroby limitované edice hraček jsme nakonec upustili, což ale neznamená, že v budoucnu tuto myšlenku neoprášíme. Záleží ale na skutečném zájmu obchodních partnerů,” řekl Dočkal.

Ikonou mezi hračkami Libuše Niklové je černý harmonikový kocour. Známé jsou ale i hračky, které sloužily jako sedací nábytek pro děti. Výstava představila i množství nafukovacích inovativních plastových hraček, jejichž originalita ve své době předčila běžnou hračkářskou produkci jak v České republice, tak v zahraničí.

Niklová začínala s malými gumovými pískacími postavičkami a zvířátky, které tvořila v 50. a 60. letech pro břeclavský Gumotex. Její jméno je však spíše spjato s firmou Fatra, kde působila od roku 1963 do roku 1981 a přivedla tam na svět řadu nápaditých hraček. První byl právě harmonikový kocour. Hračky se přestaly vyrábět kvůli tomu, že obsahovaly ftaláty. Nová série buvolů, která byla součástí výstav a bylo je možné zakoupit, Fatra vyrobila už bez ftalátů. Certifikát ovšem měly jen jako upomínkové předměty, nikoliv hračky.

Zdroj: ČTK

Sdílet článek/Uložit článek

Přečíst celý článek

Kontrolní akce – hračky a výrobky pro děti v I.pololetí 2010

Publikováno 16. Zář, 2010 : pavel.

0

Česká obchodní inspekce provádí celoplošnou kontrolní akci zaměřenou na hračky a výrobky pro péči o děti. Kontroly, které jsou prováděny všemi inspektoráty České obchodní inspekce, jsou naplánovány na celý rok 2010.

Cílem kontrol je ověřit, zda na trhu nejsou prodávány výrobky, které by mohly poškodit zdraví hrajících si dětí z důvodu nevhodných mechanických a fyzikálních vlastností hraček, špatné konstrukce výrobků či nedostatečných nebo nesprávných varování a dalších informací nezbytných pro splnění základních požadavků na bezpečnost.

Kontrolní akce jsou pak přímo zaměřeny na dodržování požadavků zákona o technických požadavcích na výrobky, nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na hračky a zákona o obecné bezpečnosti výrobků.

Hračky určené dětem mladším 36 měsíců

V I. pololetí bylo celkem provedeno 160 kontrol u distributorů a 2 dovozců, přičemž porušení právních předpisů bylo zjištěno u 20 distributorů.

Mezi nejčastější zjištěné nedostatky patřil prodej výrobků s označením a informacemi pouze v cizím jazyce, prodej výrobku neopatřených značkou shody (CE) a prodej výrobků bez označení výrobce nebo dovozce, případně dodavatele.

Za porušení právních předpisů byl v 5 případech uložen zákaz prodeje na 188 ks hraček v celkové hodnotě 16 110,- Kč, 6 případů bylo řešeno zahájením správního řízení, ve 2 případech byla dána pokuta formou příkazem na místě v celkové částce 1000,- Kč a dále bylo uloženo 11 opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Hračky určené dětem od 3 do 14 let věku

V I. pololetí bylo celkem provedeno 602 kontrol u distributorů a 8 dovozců. Porušení zákonů inspektoři zjistili u 218 distributorů a 3 dovozců.

Mezi nejčastější zjištěné nedostatky patřil prodej výrobků s označením a informacemi pouze v cizím jazyce, prodej výrobku neopatřených značkou shody (CE) a prodej výrobků bez označení výrobce nebo dovozce, případně dodavatele. Dále prodej výrobků s rozpornými informacemi a bez posouzení shody a prodej výrobků bez návodu k použití.

Za výše zmíněné porušení zákonů byl u 173 případů uložen zákaz prodeje na 4 141 ks hraček v celkové hodnotě 415 750,- Kč, dále 132 případů bylo řešeno sankcí formou příkazem na místě v celkové částce 117 700, – Kč, v 72 případech bylo zahájeno správní řízení a bylo uloženo celkem 65 opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Výrobky pro péči o dítě

V I. pololetí bylo celkem provedeno 115 kontrol u distributorů a 1 dovozce. Porušení právních předpisů bylo zjištěno celkem u 16 distributorů.

Mezi nejčastější zjištěné nedostatky patřil prodej výrobků s označením a informacemi pouze v cizím jazyce a prodej výrobků bez označení výrobce nebo dovozce, případně dodavatele.

Za porušení právních předpisů bylo ve 4 případech zahájeno správní řízení, v 7 případech bylo porušení zákonů řešeno příkazem na místě v částce 12 500,- Kč a dále byl uložen zákaz prodeje na 47 ks v celkové hodnotě 50 865,-Kč.

„Z výše uvedeného vyplývá, že podstatná část nedostatků byla zjištěna v komoditě hraček pro děti od 3 let věku. Nedostatky jsou zapříčiněny opakovaným nerespektováním příslušných právních předpisů ze strany výrobců, dovozců a distributorů, “ uvedla RNDr. Jana Příhodová, ústřední ředitelka České obchodní inspekce.

Zdroj: www.coi.cz

Sdílet článek/Uložit článek

Přečíst celý článek

Firma Lego prohrála soud, její kostičky se registrovat nedají

Publikováno 14. Zář, 2010 : pavel.

0

Dánská firma Lego, tvůrce stejnojmenné stavebnice, v úterý u Evropského soudního dvora prohrála soudní při o registraci ochranné známky pro své kostičky. Tuto známku chtěla aplikovat ve všech členských zemích Unie. Informovala o tom agentura Reuters. 

Společnost tvrdí, že výstupky na jejích kostičkách je opticky i funkčně odlišují od jiných typů stavebnic, a proto má na získání ochranné známky nárok. Soudní dvůr Evropské unie (ESD) však potvrdil dřívější rozhodnutí soudu nižší instance, podle něhož takovou ochrannou známku registrovat nelze.

„Firmy nemohu používat zákon o ochranných známkách k trvalému zachování exkluzivních práv pro technická řešení,“ znělo vyjádření ESD. Evropský Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM), který spravuje ochranné známky, na základě námitek kanadského výrobce hraček Mega Brands své dřívější rozhodnutí registrovat kostky Lego zrušil.

Firma Lego sdělila, že s rozhodnutím ESD nesouhlasí, ale podřídí se mu.

Zákazníci by se mohli zmýlit

Společnost Lego, jejíž název je tvořen úpravou dánských slov “Leg godt!” (Dobře si hraj!), je největším producentem hraček v Evropě a jejími hlavními konkurenty jsou firmy Mattel a Hasbro.

„Máme na tom přirozeně velký zájem, aby bylo využívání kostek ostatními chráněno známkou. Ale nejhorší je, že zákazníci se mohou splést (při nákupu stavebnic),“ řekl šéf oddělení pro intelektuální vlastnictví firmy Lego Peter Kjaer.

Průzkumy ukazují, že 40-60 zákazníků předpokládá, že když vidí charakteristické kostičky, nakupuje produkty Lego, přitom však kupují výrobky jiných firem, uvedl také podle Reuters Kjaer.

Společnost Lego letos v pololetí zvýšila podle ČTK čistý zisk o téměř 64 procent na 1,12 miliardy dánských korun (asi 3,7 miliardy Kč). Stavebnice Lego se vyrábějí také v České republice, a to v Kladně.

Zdroj: www.novinky.cz

Sdílet článek/Uložit článek

Přečíst celý článek

Rozebrat, složit, vyndat, spojit. Nad hlavolamy vítězí trpělivost

Publikováno 11. Zář, 2010 : pavel.

0

Jaroslav Flejberk sbírá hlavolamy z celého světa. Má jich už sedm tisíc. Řadu z nich lidé uvidí na nové výstavě Hry a hlavolamy.

Dát dohromady tolik hlavolamů, aby jimi zaplnil svou garáž, trvalo Jaroslavu Flejberkovi čtrnáct let.

Od roku 1996, kdy se začal považovat za „tvrdého“ sběratele (jak se největší nadšenci označují), jich nastřádal už sedm tisíc. Nikdo v Česku jich nemá víc. Ve světě patří Flejberk mezi padesát „nejmajetnějších“ sběratelů.

„Manželka má naštěstí pochopení. Když se vracím z cest s novými hlavolamy, vždycky je pečlivě probere a vyřadí ty, které už ve sbírce mám,“ říká s úsměvem osmačtyřicetiletý matematik, kterého živí učitelství a navrhování počítačových systémů.

Bonbony v ježkovi

Flejberk ale neplní jen krabice a police. Hlavolamy i sám vymýšlí. Jako vůbec první dokázal vyplnit sny několika generací čtenářů Rychlých šípů. Vymyslel způsob, jak vyrobit ježka v kleci s rozšroubovatelnou hvězdicí. Přesně takového, v němž byl podle románů Jaroslava Foglara schovaný plánek na sestavení létajícího kola.

„Klíčové bylo vymyslet, jak do duté hvězdice zapustit ostny. To se mi podařilo,“ líčí Flejberk. Co se ale dovnitř všechno vejde? Podle autora záleží na rozměrech ježka. Samozřejmostí je vlastní plán létajícího bicyklu, do většího se dá vložit i malý pytlík bonbonů.

Kouzlo světa dumání a trpělivého hledání řešení Flejberk s chutí odhaluje i lidem, kteří si za slovo hlavolam dokáží dosadit jen Rubikovu kostku nebo právě ježka v kleci. Už pošestnácté se rodák z Pardubic pustil do pořádání výstavy Hry a hlavolamy, která začíná dnes v Novoměstské radnici.

„Letos chceme lidem představit japonské tajné skříňky. Vyrábějí se už patnáct set let, ale u nás je téměř nikdo nezná,“ říká Jaroslav Flejberk. Tajné skříňky nechrání zámek, dovnitř se lze dostat jen zručným hýbáním se stěnami.

K vidění bude také sbírka zhruba dvou desítek nejrůznějších ježků v kleci, které dal během necelého roku dohromady Jaroslav Hordina.

„Začal jsem je sbírat teprve nedávno. Po dlouhé době jsem totiž našel ježka, kterého mi dal před dvaceti lety otec. To rozhodlo,“ vzpomíná Hordina. Bude to poprvé, co se pochlubí svými zamřížovanými hlavolamy.

Od hry ke hře

Akce, která trvá do neděle 12. září, ovšem nezažene návštěvníky jen mezi nedostupné vitríny. V „hrací“ části výstavy se mohou rozesadit na 180 židlích a zabrat se do hloubání nad desítkami hlavolamů a her.

„Někteří lidé tam tráví klidně i osm hodin a jen se posouvají od hry ke hře, od hlavolamu k hlavolamu,“ říká pořadatel Flejberk.

Počet židlí není přehnaný. Na výstavu, která je jediná svého druhu v Česku, dorazí každý rok pět až šest tisíc lidí.

Zkušenosti a trpělivost

Co je klíčovou vlastností dobrého řešitele hlavolamů? Není to jen inteligence. „Vysoké IQ určitě pomáhá.

Ale důležité jsou hlavně zkušenosti s řešením. A také manuální zručnost a trpělivost,“ vypočítává Jaroslav Flejberk.

Tak třeba rozložení českého hlavolamu Convolution Ball (na snímku v levém boxu) trvá zkušenému řešiteli zhruba hodinu. Začátečník se bude s náročným rébusem trápit možná i týden, odhaduje Flejberk, který svůj první hlavolam vyřešil už v sedmi letech.

Budoucí generace

„Tvrdých“ sběratelů jako je on, lze od Aše na východ napočítat zhruba dvě desítky. Dobře se mezi sebou znají, scházejí se, ale klub nemají. Na to je jich příliš málo.

Vyrážejí ale na mezinárodní setkání, kterých se účastní zhruba čtyři sta nadšenců. Na takových akcích si mohou náležitě rozšiřovat sbírky. „Každý si přiveze čtyři sta hlavolamů jednoho typu a mění je s ostatními. Přijede se čtyřmi stovkami stejných a vrací se se čtyřmi sty jiných,“ vypráví Jaroslav Flejberk.

Přiznává ovšem, že jeho sbírka už neroste tak rychle jako dřív. V posledních třech letech přibývá řádově v desítkách kusů. Světovým premiantům se rovnat nemůže, jejich kolekce čítají i přes dvacet tisíc hlavolamů.

„Přede mnou jsou ti, kteří mají sbírky předávané z generace na generaci. Pokud budou mé děti pokračovat, vypracují se na špičku,“ věří sběratel.

Zdroj: www.sedmicka.cz, autor: Michal Pavec

Sdílet článek/Uložit článek

Přečíst celý článek

Medvídek Kuky je konečně na pultech obchodů. Přestanou s ním lidé šmelit?

Publikováno 28. Srp, 2010 : pavel.

0
Postavičky z filmu Jana Svěráka Kuky se vrací, po kterých už od květnové premiéry marně prahnou malí i velcí fanoušci, se konečně objevily v prodeji. V obchodech s hračkami i v knihkupectvích si zájemci mohou zakoupit plyšového medvídka i jeho souputníky. 
foto: Archiv Jana Svěráka Spolu s červeným Kukym se v hračkářstvích i v internetových prodejnách objevil také jeho průvodce lesním světem, plyšový kapitán von Hergot a český výrobce kolekci doplnil i o limitovanou sérii žlutého plyšáka jménem Bublina a o “zloducha” Anušku, který ve filmu ztvárnil hlavního záporného hrdinu. Až dosud mohli zájemci pravého medvídka získat pouze v soutěži jednoho z výrobců balené vody. Podle tvůrců snímku, který se divákům poprvé představil na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech, se tak postavička filmového hrdiny stala předmětem bohaté lidové tvořivosti.Červené hračky se začaly vyrábět v domácnostech a internetem se šířily návody, jak Kukyho ušít nebo uháčkovat. Obchodovalo se prý také se soutěžními body a internet navíc zaplavily inzeráty zájemců, kteří za figurku velkou zhruba 20 centimetrů nabízeli i víc než tisíc korun. Doporučená cena oficiálního medvídka Kukyho je přitom 249 korun, přívěsek přijde na 129 korun.  V knihkupectvích zájemci mohou filmovou hračkou koupit v balíčku s knížkou za zvýhodněnou cenu 459 korun. Samotná kniha, která má stejný název jako film, stojí 299 korun. Knihu podle stejnojmenného filmu napsal režisér Jan Svěrák, ilustracemi text doplnil autor výtvarné podoby filmu Jakub Dvorský. 

Příběh plyšáka Kukyho vypráví o tom, jak se oblíbená hračka šestiletého Ondry ocitne v popelnici, pak na skládce a nakonec v lese. Sype se z něj totiž dřevitá vlna, která není dobrá pro chlapcovo astma. Malý kluk si tak večer před spaním představuje, jak se jeho medvídek touží vrátit domů a co všechno musí podniknout. Dojemný a napínavý příběh je autorovou knižní prvotinou.

Film Kuky se vrací se v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů v českých kinech drží v desítce nejlepších. Do zákulisí tvorby tohoto snímku mohou zájemci nahlédnout v Zámecké galerii města Kladna, kde je do konce srpna tematická výstava.

Zdroj: www. idnes.cz  a www.ctk.cz,  foto: Archiv Jana Svěráka

Sdílet článek/Uložit článek

Přečíst celý článek

Geniální Rubikově kostce je třicet let, neomrzela

Publikováno 26. Srp, 2010 : pavel.

0

Zřejmě nejproslulejší hlavolam světa dnes baví i v elektronické podobě, z kostek se dokonce skládají zvláštní obrazy. 

Je tak jednoduchá, až je vlastně složitá. Geniální hlavolam, nejprodávanější hračka historie. Přesně třicet let už si děti i dospělí zamotávají ruce s kostkou kostek, takzvanou Rubikovou kostkou.

Prodalo se už na 350 milionů barevných krychliček. Když propadnete závislosti, procvičíte si na jedné straně bystrost a logiku. Na druhé straně ale takzvaní kostkoholici trpívají „Rubikovým zápěstím“ a „kostkovým palcem“.

„U Rubikovy kostky si žádným tahem nejste jisti, zda jste to napravili, nebo jestli jste to pohoršili,“ říká matematik Jaroslav Flejberk. V tom je její kouzlo.

Kdyby se všechny prodané kostky naskládaly za sebe, sahaly by od severního pólu k tomu jižnímu.

Kostková mánie neskončila jen u plastové kostky, kterou tvoří 26 malých barevných kostiček. Vznikl třeba kulatý hlavolam na podobném principu a v éře nových technologií i dotyková TouchCube.

Cíl je pořád stejný – otáčíte jednotlivými patry kostky tak dlouho, dokud na každé ze šesti stěn nejsou kostičky jen jedné barvy. Dojít k úspěšnému konci může zabrat pár vteřin, hodinu, týden, rok, mnohým – jako třeba autorovi tohoto článku – se to kvůli netrpělivosti nepodařilo zatím nikdy. Vždyť počet kombinací pro kostku 3×3×3 je 43 252 003 274 489 856 000.

Rekord: 7,08 vteřiny

Že se dodnes na nápadu, který přišel ze socialistického Maďarska, dá vydělávat (i parazitovat na něm), svědčí i výrobky typu Rubikova kostka pro blondýny, která má všechny strany stejně barevné. Takže ať točíte, jak točíte, je pořád stejná.

Ale zpátky ke geniálnímu nápadu maďarského architekta, učitele a vynálezce Ernö Rubika.

„Jsem šťastný, že je můj hlavolam známý, ale ne pro slávu. Spíše jsem hrdý na to, že jsem vytvořil něco s pozitivním významem, co přináší lidem radost,“ svěřil se nejednou Rubik.

Jeho hlavolam nemůže chybět pravidelně třeba na festivalu v Pardubicích. I před pár dny tam padaly ve skládání „rubikovky“ rekordy.

Nejrychleji ji složil v čase pouhých 7,08 vteřiny nizozemský mladík Erik Akkersdijk, a to v roce 2008. Bylo to právě v Pardubicích. „Když jsem viděl v prvním kole Erikův čas, udělalo se mi špatně,“ svěřil se francouzský rubikář Kanneti Sae Han, který měl letos lepší průměr časů a nakonec zvítězil. I když bez rekordu.

Největší pozornost vzbudil rekord, o který se postaral Ivan Kocza. Maďar dominoval v řešitelské soutěži Fewest move. Princip disciplíny spočívá v tom, že všichni řešitelé dostanou podle počítače stejně rozloženou kostku a snaží se najít co nejmenší počet tahů, kterými se dá složit. Na hledání mají hráči hodinu. Na složení rozmíchané kostky je potřeba minimálně 21 tahů, tedy aspoň podle vědců a počítačů. Kocza se tomuto číslu ve svém řešení velmi přiblížil. Jeho nový světový rekord má hodnotu 22 tahů.

„Mohli jsme si vybrat ze tří kostek tu, jejíž rozdělení se nám líbilo nejvíc. Skoro všichni jsme sáhli po stejné, protože měla rozestavení několika dílků docela jednoduché. Já měl štěstí v tom, že jsem si všiml ještě jedné specialitky a ta mi pomohla. Ostatní na to nepřišli,“ dává k dobru Kocza.

Hračka, která odráží život

Čím to je, že kostka pořád tak táhne a nepřestává se prodávat? „Je to nevinně a dětsky vypadající objekt. Přesto, pokud chcete kostku vyřešit, musíte vytvořit řád z chaosu. Takže je jednoduchá i složitá. Nemá žádné globální bariéry. Jazyk, vzdělání, inteligence, kultura, region… Odráží život. Od počátku našich životů se přece pokoušíme zjednodušit složitosti světa a přírodu tak, abychom jim rozuměli. Kostka je tedy základní formou. Je to čistá geometrie ve třech rozměrech,“ přemítá vynálezce Rubik.

Nejpomalejším řešitelem je údajně Brit Graham Parker (45), který ji složil po 26 letech.

Důkaz, že se s tak jednoduchou věcí dají dělat všelijaké kousky, svědčí i skutečnost, že se za 30 let menu ve skládání Rubikovy kostky podstatně rozšířilo. Pár příkladů: rychlostní skládání kostek 2×2, 3×3, 4×4, 5×5, 6×6 a 7×7, skládání poslepu, nohama, jednou rukou apod. Rubikova kostka inspirovala módu, architekturu, hudbu, filmy, hry, politické proslovy, existuje i umělecký směr rubikubismus. Stovkami kostek se otáčí tak dlouho, aby měly na stranách určitou barevnou kombinaci, kostky se pak skládají vedle sebe a vznikají tak obrazy.

Autor: Tomáš Procházka, www.dnes.cz

Sdílet článek/Uložit článek

Přečíst celý článek

Igráček – Plastoví pracanti se vrací na pulty obchodů

Publikováno 25. Srp, 2010 : pavel.

0

Igráček, legendární hračka socialismu, hlásí návrat. Má nový design a moderní povolání. Za čas bude jezdit i na skateboardu.

Pokud se vám stýská po usměvavých plastikových zednících nebo zdravotních sestřičkách, s nimiž jste si hráli v dětství, pro stesk už není důvod. Jedna z nejpopulárnějších hraček socialistického Československa se vrací do polic hračkářství.

„Znovuzrozený“ igráček doznal menších kosmetických a funkčních změn. Na obličeji má vypouklý nos, se zápěstím může otáčet o 360 stupňů. Za rodiče igráčka jsou považováni Jiří Kalina a Marie Krejchová, tehdejší designéři společnosti Igra. Samotný nápad na plastové figurky ale pochází z Německa. „Igráčky vymyslel Hans Beck. Oba jsme tehdy byli vývojáři hraček a Beck se pokoušel s plastovou figurkou uspět v Německu. Nevyšlo to, a tak navrhl, abych hračku zkusil prosadit v Československu. Počítal, že když to vyjde, pomůže mu to uspět. A mně se igráčka podařilo prosadit překvapivě snadno,“ říká Jiří Kalina. Vůbec prvním igráčkem byl zedník, který byl uveden na trh v roce 1976.

Igráčci se tehdy vyráběli v závodu v Mnichovicích u Prahy, každý rok přibyly přibližně čtyři nové modely a podle Kaliny se za rok mohlo vyrobit deset až patnáct milionů postaviček.

S nápadem na obnovení výroby igráčka přišel Miroslav Kotík, majitel společnosti Efko. „Nestačilo jen oprášit formy a pokračovat v lisování. Formy se musely rozebrat, odzkoušet a opravit. Kdybychom měli pořizovat nové, bylo by to velmi nákladné, jedna stojí až čtyři sta tisíc korun,“ říká Kotík. Novou podobu igráčkům vtiskl designér Miloš Hába. „S panem Kotíkem jsme se rozhodli jít cestou, aby dítě mělo s igráčkem možnost něco budovat. Vznikl tak koncept dílen-kufříků, které dohromady vytváří jakési město,“ říká Hába.

Igráček i auto

Igráček mini obsahuje jednu postavičku igráčka s příslušenstvím.

Igráček midi -postavička je navíc vybavena nářadím.

Kufřík je přenosný skládací „domek“ s kompletním vybavením například ordinace nebo autoservisu.

Auto je pro igráčky k dispozici v různých verzích (osobní, pick-up, a tak dále).

V posledních dvou případech se cena bude pohybovat okolo 300 korun.

Zdroj: www.metro.cz, autor : Ondřej Horák

Sdílet článek/Uložit článek

Přečíst celý článek

Výrobcům se otevírá nový byznys dětských videozařízení

Publikováno 19. Čer, 2010 : pavel.

0

Výrobcům elektroniky se otevírají brány nového trhu: dětských videohraček. Současné děti totiž objevují kouzlo videokonferencí, které využívají ke hraní se svými kamarády vzdálenými klidně o několik bloků dál. Podpora volné hry na dlouhou vzdálenost může potencionálně zvýšit počet příležitostí, kdy se dítě angažuje v sociálním učení,“ uvedla v závěru vědecké zprávy Svetlana Yarosh z Technologického institutu v Georgii, která se ve své studii společně s výzkumným oddělením Microsoftu novému fenoménu věnuje. „Nicméně, současné technologie představují několik problémů. Musí například zajistit, aby váš partner viděl to, co se snažíte ukázat, a neviděl to, co chcete skrýt,“ pokračovala Yarosh, která během výzkumu pracovala se sedmi- a osmiletými dětmi. Další komplikace podle ní spočívá vůbec v pochopení dětí, jak kamera funguje.

Technologické firmy již na usnadnění přístupu dětských uživatelů k videokonferencím pracují a vyvíjí nástroje, které jim komunikaci a hraní na dálku usnadní. Podle Yaroshové nyní nastane boom nejrůznějších dětských videohraček, které se nebudou připojovat pouze k osobním počítačům, ale také k herním konzolím. A meze se výrobcům elektroniky nekladou – děti mohou například držet v ruce sekundární kamerou, kterou budou ukazovat, anebo si mohou nechat na zem promítat hrací pole.

První video produkty již přichází na trh. Před několika měsíci se první připojitelné webkamery dočkali majitelé videoher Nintendo Wii. Výroce Ubisoft ji spolu s výukovým fitness programem prodává za zhruba 22 dolarů.

Zdroj:www.e15.cz

autor: Patrik šilhavý

Sdílet článek/Uložit článek

Přečíst celý článek

Jak si hrají, naznačí jejich budoucí kariéru

Publikováno 14. Čer, 2010 : pavel.

0

Pokud si hrají, tak nezlobí a my máme chvilku klidu. Zkuste ji ale někdy obětovat a pozorovat děti, čím a jak se vlastně zabavují. Dá se z toho hodně usoudit, třeba i odhadnout, v jaké profesi budou jednou spokojené.

Malí stavitelé
Jejich přednosti:
Děti, které si nejčastěji hrají se stavebnicemi, se rádi zabývají praktickými problémy, u nichž se dá už dopředu odhadnout jasné řešení. Velmi rychle se naučí, že vždy existuje jedna rychlejší cesta k výsledku a nebaví je marnit čas zbytečnými experimenty.
Slabiny: Věří jen svým očím, takže se z nich snadno stanou zarytí skeptici vůči všemu, co si nemohou osahat. Jejich myšlení se pohybuje jen v hranicích, které považují za „rozumné“.
Povolání, která jim budou vyhovovat: Potřebují se opírat o přesné údaje – takže budou spokojeni v technických nebo obchodních profesích, určitě z nich budou i dobří řemeslníci a odborníci na IT.

Vypravěči příběhů
Jejich přednosti:
Tyto děti mají nejen obrovskou fantazii, ale také velký zájem o ostatní lidi. Vždycky vidí víc, než si myslíme. I když nám vyprávění, která ze sebe stále chrlí, připadají naivní, je za nimi touha po krásnějším světě s ideálními vztahy mezi lidmi. Navíc mají tyto děti smysl pro detail, jsou chápavé a logicky uvažují.
Slabiny: Realita taková, jaká ve skutečnosti je, se jim moc nelíbí. Aby ten nepříjemný pocit tyto děti něčím přehlušily, tak se sdružují v neobyčejně pevných kamarádských nebo rodinných svazcích. U některých to může dojít až tak daleko, že nátlakem nutí své blízké, aby se chovali, jak by podle nich měli, a stávají se malými tyrany. V zaměstnání proto špatně snášejí nedobré vztahy a intriky, odnášejí je žaludečními potížemi a bolestmi hlavy.
Povolání, která jim budou vyhovovat: Jejich obrovským zájmem jsou ostatní lidé, proto budou šťastni jako psychologové, učitelé, vychovatelé. Líbit se jim bude také ve službách, třeba v kadeřnictví nebo fyzioterapii.

Děti, které ke hře potřebují kamarády
Jejich přednosti:
Jsou učenlivé a respektují přirozené autority.
Slabiny: Těch je bohužel víc, protože tyto děti se sebou lehce nechají manipulovat a snadno se dají svést na šikmou plochu. Důležitá je pro ně silná autorita, se kterou se ztotožní a pak si nepřipouštějí pochyby o tom, co v jejím jménu dělají. Stejně vášnivě pak mohou propadnout ochraně přírody jako se ztotožnit s holými lebkami. Často bývají konfliktní.
Povolání, která jim budou vyhovovat: Tyto děti v dospělosti zajímá spíš jejich život mimo pracovní dobu, takže vybrat pro ně vhodnou profesi je těžké. Často také zaměstnání střídají.

Děti, které všechno rozeberou a rozbijí
Jejich přednosti:
Jsou přirozeně zvídavé a nic si nenechají namluvit. Mívají i buldočí vytrvalost, s níž si jdou za svým při objevováním pravdy. Typická je i jejich velká citlivost, kterou u nich rodiče téměř vždy přehlížejí. Právě rozbíjením věcí si citlivost ventilují. Zaměstnat je ale můžeme i celkem smysluplně, dají si říct.
Slabiny: Jsou to šťouralové, s nimiž je těžké vydržet, a také mají málokdy potřebu držet s někým partu. Potřebují úkol, do něhož se ponoří a nikdo jim do toho nebude mluvit.
Povolání, která jim budou vyhovovat: Problém u nich bývá, že se často nadchnout pro jedno jediné povolání, které se ale rodičům moc nelíbí. Vhodná je pro ně kriminalistika, technické a laboratorní profese.

Malí čtenáři
Jejich přednosti:
Tyto děti své rodiče ani nikoho jiného takzvaně neotravují. Nepotřebují pozornost ani hromadu hraček. Uklidí se do koutku a čtou si. Jsou to ty děti, které paní učitelky dávají ostatním za vzor. Čtení je jejich způsob objevování světa, způsob sice pomalejší, ale důkladnější než u vrstevníků.
Slabiny: Nedokážou se ozvat a mají sklon utíkat do svého snového světa. Těžko se dá také poznat, co v nich vězí za další schopnosti. Bývají to skeptici, kteří se těžko pro něco nadchnou. Povolání, která jim budou vyhovovat: Mohou pracovat na úřadech, v knihovnách nebo muzeích, velmi jim vyhovují i živnosti, které mohou vykonávat z domova. Někdy je kupodivu přitahuje i veřejná činnost.

Panenky a autíčka
Jejich přednosti:
S tradičními hračkami pro holčičky a kluky si spokojeně hrají děti, které se dobře zabydlují v kolektivu. Umějí výborně vycházet s ostatními a mají hodně kamarádů. Dokážou si poradit v různých situacích a nejsou bojácné.
Slabiny: Nemívají na věci vlastní názor a jejich fantazii chybí křídla. Jsou závislé na názorech okolí, na kamarádech a vždy se drží jen toho, co momentálně letí.
Povolání, která jim budou vyhovovat: Dobře se budou cítit v obchodních profesích, protože umějí jednat s lidmi, mohou pracovat ve velkých kolektivech, učit ve školách nebo být ošetřovateli a zdravotními sestrami. Každopádně to musí být běžné povolání, které nevybočuje.

Kdy se dá poznat talent?
To záleží na druhu nadání.
- U nadprůměrné inteligence se dá pozorovat už ve věku kolem tří let, že dítě víc než jeho vrstevníky zajímá získávání poznatků o světě.
- Také sportovní a umělecké nadání se projevuje velmi záhy, už před nástupem do školy.
- Talent na praktické činnosti čili šikovnost na něco se projeví u dětí později, někdy tak v deseti letech. Pak je vidět, že dcera šije na panenky skutečné šaty a ne „pytel“ nebo že klukovi nedělá problém sestavit osvětlení pro lampionovou party na zahradě.
Stejně podstatný jako talent je zájem o nějaký obor nebo činnost. Proto bychom dětem neměli nikdy rozmlouvat jejich koníčky s tím, že to k ničemu nebude, že je to neuživí. Mohli bychom zabít křehký zájem pro věc, a vyvolat pocit, že nesmějí nic, co je baví.

Zdroj: www.panidomu.cz
Text: Lenka Korandová

Sdílet článek/Uložit článek

Přečíst celý článek